Lázně Teplice nad Bečvou

Denně ujít 10 000 kroků?

Rozhovor s MUDr. Petrem Chmelařem

Jedním z ošetřujících lékařů v Odborném léčebném ústavu pro kardiorehabilitaci (OLÚ) v Teplicích nad Bečvou je MUDr. Petr Chmelař, se kterým jsme si tentokrát povídali především o samotném ústavu. MUDr. Petr Chmelař v Lázních Teplice nad Bečvou působí od roku 1999.

Na co je váš Odborný léčebný ústav pro kardiorehabilitaci zaměřen?

Cílem péče našeho ústavu je přispět k normalizaci zdravotního stavu pacienta po náročné operaci a k jeho opětovnému návratu do běžného života. Léčba, která zde byla zavedena v roce 2009, je určena pro pacienty po operacích srdce, po bypassech, náhradách chlopní, případně plastikách srdečních chlopní. A specialitou našeho ústavu jsou bezprostřední překlady z lůžka na lůžko. Tedy ihned po operaci k nám mohou být pacienti přijati pro stabilizaci stavu, a to na lůžka se zvýšenou péčí, se zvýšeným dohledem anebo na standardní lůžka. Máme zde pro kardiorehabilitaci moderní monitorovací zařízení, které umožňuje sledovat EKG křivku, krevní tlak, počet dechů za minutu, krevní saturaci kyslíkem, přístroje pro resuscitaci apod. 

Jak se dozvím, že je pro mě ideální ihned po operaci být přeložen sem k vám do Teplic?

Je vhodné se o možnosti léčby, zejména před plánovanou operací, zajímat dopředu. U svých ošetřujících lékařů, na internetu. Zároveň na kardiochirurgických odděleních v nemocnicích jsou sestry, které mají na starosti i tyto překlady. Každému tuto možnost nabídnou, zejména v našich spádových oblastech, kterými jsou Olomouc, Ostrava, Třinec, ale posílají k nám pacienty i z Brna, Hradce Králové, i z Prahy.

Za jak dlouho, po pobytu ve vašem léčebném ústavu, je pacient schopen zapojit se do všedního života?

To je případ od případu. Záleží na stavu pacienta. Klienti jsou u nás čtyři týdny a pak se mohou zapojit do běžného života, ale do práce většinou ještě ne. Záleží i na jejich profesi. Je samozřejmě rozdíl mezi sedavou prací úředníka, řidiče kamionu nebo horníka. Někteří zůstávají v domácím ošetření ještě dva měsíce, nicméně pobyt u nás jim hodně pomáhá. Také proto k nám jezdí, pochvalují si, že nezůstali doma.

Co se dělo do roku 2009, než byl založen OLÚ?

Pacienti zůstávali na doléčení v nemocnici, ale většinou šli po operaci domů. Náš odborný léčebný ústav pomáhá ostatním kardiakům a nemocnicím například i tím, že u nás jsou pacienti po operaci na doléčení, čímž je uvolněna kapacita nemocnic, které mohou provádět další operace, a na nemocného člověka přijde řada daleko dříve.

S jakými nejčastějšími problémy k vám pacienti jezdí?

Převažuje starší generace, kde na činnosti srdce a jeho poruchách se projevuje i jejich věk, ale jezdí sem i mladí, náctiletí, kteří mají vrozené vady srdce.

Čím zde léčíte?

Samozřejmě léky a cvičením, které je buď individuální nebo skupinové. Při nástupu pacienta naši fyzioterapeuté udělají kineziologický rozbor a na jeho základě pacientovi určí skupinu. První skupina je méně náročná. Tam se cvičí vsedě nebo ve stoje opřen o opěradlo židle. Časem je pak pacient přeřazen do další skupiny. Hodně nám, tedy i pacientům, pomáhá ergometrie. Její pomocí lze odhalit, zda srdce správně pracuje i při zvýšené fyzické zátěži. V klidovém režimu totiž srdce podává jen zhruba čtvrtinový výkon a některá srdeční onemocnění se projevují až při námaze. Při ergometrii je pacientovi postupně zvyšována fyzická zátěž a zároveň mu je snímáno EKG i měřen krevní tlak a tepová frekvence. Při monitorované ergometrii pacienti cvičí podle tepové frekvence, kterou jim stanovíme podle zátěžového ergometrického funkčního testu. A samozřejmě naším základním léčebným prostředkem je zdejší unikátní minerální voda s vysokým obsahem oxidu uhličitého, která má léčivé účinky při léčení srdečně-cévních onemocnění. Má uplatnění při vodoléčbě i v suchém plynovém bazénu, protože vysoký podíl oxidu uhličitého přispívá ke snižování krevního tlaku.

“Na infarkt myokardu zemře v Evropě každou minutu jeden člověk. Bohužel, většina lidí stále podceňuje závažnost rizik spojených se vznikem kardiovaskulárních onemocnění…”

Když se zeptám na infarkt myokardu. Kolik pacientů k vám jezdí po infarktu myokardu?

Jedním slovem – hodně. Infarkt myokardu patří mezi kardiovaskulární onemocnění, která jsou v Evropě, tedy i u nás, nejčastější příčinou úmrtí. Na infarkt myokardu zemře v Evropě každou minutu jeden člověk. Bohužel, většina lidí stále podceňuje závažnost rizik spojených se vznikem kardiovaskulárních onemocnění a dělá pro prevenci méně, než vyžaduje závažnost tohoto problému.

Příznaky infarktu myokardu

Infarkt myokardu má celou řadu příznaků, které se mohou různě kombinovat. U některých pacientů, typicky u diabetiků, může infarkt proběhnout zcela bezpříznakově. V každém případě, pokud zaznamenáte příznaky, jako

  • silnou bolest na hrudi, která může být svíravá nebo vystřelující do oblasti levého ramene, mezi lopatky nebo do čelisti,
  • pocení,
  • nevolnost,
  • zvracení,
  • ztížené dýchání,
  • a máte podezření na akutní infarkt myokardu, je třeba neprodleně zavolat záchrannou službu.

Léčba infarktu myokardu

Infarkt myokardu je nemoc, při které dochází k odumírání srdečních buněk kvůli nedostatečnému přísunu okysličené krve. Krev k srdečním buňkám nepřitéká, protože přívodné tepny jsou ucpány, a to nejčastěji kvůli krevní sraženině, která nasedá na cévu zúženou aterosklerózou.

Cílem léčby infarktu myokardu je cévu opět zprůchodnit a obnovit tak přívod okysličené krve k srdečním buňkám. Léčba infarktu myokardu je hra o čas. Čím rychleji se dostane postižený do nemocnice, tím je léčba úspěšnější a srdce méně poškozené.

Při včasné léčbě infarkt zanechá na srdci nemocného menší trvalé následky. Na akutní infarkt myokardu umírá cca 25 % postižených pacientů, většina z nich ještě než se dostane k lékaři. Ihned při výskytu prvních příznaků by si měl člověk zavolat lékařskou pomoc. 

Jakou prevenci proti kardiovaskulárním onemocněním tedy doporučujete?

Mezi hlavní rizikové faktory  vzniku kardiovaskulárních onemocnění mimo jiné patří vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a kouření. Jinými slovy řečeno špatný životní styl. Na vysokou hladinu cholesterolu a krevního tlaku má kromě genetických faktorů, vliv nevhodná strava spojena s nedostatečnou pohybovou aktivitou. Jedním z největších problémů stravy je přemíra konzumovaných nasycených mastných kyselin, což je hlavní důvod, proč vítáme kampaň proti nasyceným tukům (mezi potraviny bohaté na nasycené tuky patří maso, slanina, plnotučné mléčné výrobky, jako jsou máslo nebo smetana, kokosový olej, palmový olej nebo hořká čokoláda). Jde o jeden z mnoha kroků na dlouhé cestě k dalšímu snižování počtu kardiovaskulárních onemocnění v České republice.

Co tedy má člověk dělat, aby předcházel infarktu myokardu?

  • Nekouřit,
  • mít vyváženou stravu,
  • jíst střídmě a nepřejídat se,
  • vyhýbat se alkoholickým nápojům,
  • cvičit,
  • hlídat si svoji ideální hmotnost, která se rovná tělesné výšce mínus 100 (178 cm – 100 = 78 kg). Nemusíme chodit každý den do posilovny, ale měli bychom každý den ujít přibližně 10 000 kroků.

MÁTE NĚJAKÝ DOTAZ?

Zavolejte nám nebo nám napište:

lazne@ltnb.cz
+420 581 81 81 81