Lázně Teplice nad Bečvou

HISTORIE LÁZNÍ TEPLICE NAD BEČVOU

Počátky lázní 

První zmínky o lázních, či lépe řečeno lázni, která patřila k Hranicím (hranická teplice), pocházejí z roku 1520, kdy se zde léčil majitel panství Vilém z Pernštejna, který byl sužován dnou v nohou. Základy zdejšího lázeňství zřejmě položil v roce 1553 majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí. Po prokopání pozemku u řeky Bečvy při pátrání po železné rudě narazil na vodní prameny, jež nechal následně svést do vydlážděné zastřešené jámy. Pro větší pohodlí lázeňských hostů pak dal v blízkosti postavit hostinec.

Šlechtické lázně

Ze 16. století máme ve šlechtické korespondenci dochováno několik zmínek o léčbě absolvované v Teplicích. Roku 1580 se zde léčili Zdeněk a Václav z Lobkovic, synové nejvyššího hofmistra království Českého, Ladislava. Při studiu v Olomouci onemocněli, po dva měsíce „hrubě prašiví byli“, takže museli jet do Teplic. Roku 1587 tu byl na léčení Tas Potštatský z Prusinovic. V roce 1590 se v Teplicích léčil významný vratislavský biskup Ondřej Jerin († 1596).

Po třicetileté válce

Předpokládaný rozvoj lázní zastavila třicetiletá válka, která Hranicko na dlouhá léta zpustošila. V roce 1624 byly lázně opuštěny a na hranickou radnici byly přemístěny lázeňská pánev a kotel, v nichž se zřejmě ohřívala kyselka pro lázeňské koupele. Následně byly oba přístroje zadluženou obcí prodány. Po třicetileté válce se lázně podařilo znovu zprovoznit.

Rok 1865

Kníže František Josef z Dietrichsteina nechal v roce 1815 lázně znovu uvést do provozu, budovy byly opraveny a hosté znovu přijížděli. Dr. August Zink si v roce 1815 pochvaloval, že v Teplicích se používá starý způsob koupelí, kdy nemocný sedí přímo ve vřídle a voda není zbavována svého účinku nešetrným ohříváním. Po vzestupu v 1. třetině 19. století se opět dostavil úpadek a poté obnova lázní Gabrielou kněžnou z Hatzfeldu, rozenou z Dietrichsteina. Ta nechala roku 1865 starou lázeňskou budovu strhnout a na jejím místě vystavěla dvoupatrový lázeňský dům „v italském slohu“ a hostinec „ve švýcarském stylu“.

Za první republiky 

Období první republiky přineslo Teplicím nad Bečvou dobu nebývalého rozkvětu. V blízkosti lázní začala vyrůstat nová sanatoria – v roce 1922 byla vystavěna Ozdravovna pro muže a ženy (LD Moravan). Roku 1925 bylo panoráma lázní obohaceno o jednopatrový pavilón Slovenku, nynější Mariupol. V roce 1929 pak byla postavena mohutná budova grandhotelu Klíč, pozdějšího lázeňského domu Sokolovo (dnes LD Janáček).

druhá světová válka

Po okupaci republiky na jaře 1939 se rozvoj lázní zastavil. Ihned byl zakázán přístup všem Židům a koncem roku 1940 byl uzavřen provoz lázní také pro české obyvatelstvo. Lázně byly zabrány německou vojenskou správou a vyhrazeny výlučně Němcům. Střídali se zde ranění vojáci s německou mládeží. V lednu 1945 se do lázní stěhuje polní lazaret. Ranění sem byli dováženi přímo z fronty ze vzdálenosti až 150 km, ze slovenských hor.

Rozšíření léčeben

Od roku 1957 se datuje nová epocha rozkvětu teplického lázeňství. Péče byla věnována vylepšení celkového prostředí lázeňského areálu – chodníky v parku byly vyasfaltovány, veřejné osvětlení modernizováno. V roce 1967 byl postaven betonový most a pozornosti neušly ani lázeňské domy. V lázních byly v té době dvě lázeňské léčebny, Bečva a Sanatorium (Moravan). V budovách se prováděly všechny léčebné procedury. K oběma léčebnám byly připojeny ubytovací budovy Praha a Sokolovo. Začátkem 70. let bylo v lázeňském domě Sokolovo zahájeno poskytování uhličitých a plynových koupelí v nově zařízených koupelnách.

V součastnosti

Dnes vlastní areál firma Lázně Teplice nad Bečvou, a.s., která vznikla v roce 1992. Služby pod jednou střechou – ubytování, stravování, procedury a lékařská vyšetření dnes poskytují velké Lázeňské domy Janáček a Moravan.

Své fyzické zdraví i duševní síly však může v lázních obnovit každý. Kromě široké nabídky volně prodejných procedur, léčebně-relaxačních a rekondičních pobytů lze připravit i regenerační pobyty podle individuálních požadavků.

Procházku kolonádou s lázeňským oplatkem v ruce, oblíbené krmení kachen, klidná zákoutí a procházky parkem, kyselku, návštěvu jeskyní či okolních lesů s propastí – to vše Teplice nabízejí.

Více informací o historií lázní a okolí si přečtěte v brožuře Příběh zázračné teplické kyselky, která je k prodeji na recepcích jednotlivých lázeňských domů.