Upravit stránku

Oldřich Machač-bývalý vynikající hokejista...(† 10.8.2011)

Vážený pane Machači,

rádi bychom využili možnost položit Vám pár otázek při Vašem pobytu u nás v lázních Teplice nad Bečvou.

Jste bývalým vynikajícím hokejistou, který získal cenné kovy z mezinárodních soutěží v letech 1968 – 1977:

  • zlaté medaile z mistrovství světa v Praze 1972, Katovicich 1976 a Vídni 1977
  • stříbrná medaile z MS v Grenoblu 1968, Bernu a Ženevě 1971, Helsinkách 1974, Mnichově a Diesseldorfu 1975 a Praze 1978
  • stříbrná medaile z OH v Grenoblu 1968 a Innsbrucku 1976
  • bronzová medaile z MSv e Stockholmu 1969, 1970 a Moskvě 1973
  • bronzová medaile z OH v Sapporu 1 972
  • titul mistra Německa v sezoně 1981/1982 ziskal s klubem SB Rosenheim

1. Jak jste se dostal k hokeji, byl to váš koníček od útlého dětství, nebo za Vás rozhodli rodiče?

Jsem z Prostějova a bydlel jsem jen 300 m od stadionu. Hokej dělal můj bratr a já jsem ho následoval. Navíc jsme na malém městě moc možností neměli, v létě hrát fotbal a v zimě hokej, který měl v Prostějově dlouhou tradici. Již v deseti letech jsem věděl, že chci hrát hokej a chci hrát za národní družstvo. Měl jsem štěstí na trenéry, bývalé hráče Prostějova, kteří mě hodně naučili. To, že se náš hokej drží na tak vysoké úrovni, je tím, že je tady velká historie, propracovaná technika a zázemí v mládeži.

2. Na svém kontě máte řadu medailí, které si nejvíce ceníte a proč?

Samozřejmě nejcennější jsou z Mistrovství světa. Jsem i držitelem 2 zlatých z olympiády, ale jen 3 minuty do konce. Nakonec jsme tedy byli stříbrní v Grenoblu 1968 a Innsbrucku 1976. Velice si cením jednoho obrovského úspěchu, a to turnaj Kanadského poháru. Skončili jsme na 2. místě, ale vítězství nám uteklo jen 1 brankou a odvážím se tvrdit, že ty výkony, které jsme tam předvedli donutily nejen kanadské hráče, ale i celou veřejnost brát český hokej naprosto vážně.

3. Myslíte si, že se něčím liší hokej, jak jste ho hrál Vy a jak se hraje dnes?

Dynamika zápasu nebyla dřív nikdy taková jako dnes, protože jsme hráli na větším hřišti než je kanadský rozměr a hrálo se na 3 pětky. Tím pádem jsme střídali po ¾ až po minutě. Na hřišti převládala kombinační hra. Dnes je to trochu jinak. Hraje se na menších hřištích kanadského rozměru, hraje se na 4 pětky a to dohromady s tím, že malý prostor dovoluje jen málo kombinací, tak to hokej zrychluje. Více se nastřeluje do soupeřovy poloviny a musí se bojovat o puk. Dříve jsme se snažili puk držet. Pokud jsme ho ztratili, téměř vždy to znamelnalo gól. Dnes musí všichni co nejrychleji reagovat a hra se hodně zrychluje. Je to někdy na úkor kombinací.

A ještě k tvrdosti hokeje. Výstroj je téměř dokonalá, takže jsou hráči velmi dobře chráněni. Dříve to bylo daleko horší. Dnes se i daleko hůř dává gól, protože objem brankáře s výstrojí je větší a rozměr branky se nezměnil. Hokej je bohatý na střety, ale neměla by v tom nikdy být zákeřnost.

4. Setkáváte se se svými tehdejšími spoluhráči?

Setkáváme se pravidelně, člověk si popovídá, zjistí, co je nového. Někteří hráči ještě hrají za staré pány a věnují se hokeji i dnes. Srazy bývají v Senohrabech u Prahy, hraje se tenis, fotbálek.. a je zajímavé sledovat, jak jsou někteří hráči stále akční. Na všech setkáních je veselé dívat se, jak se lidé s věkem mění, tělo stárně, ale duch zůstává stále mladý.

Když zavzpomínám, tak od počátku zhruba do roku 1974, byl stabilní hokejový kádr a utvořilo se silné mužstvo, které drželo pohromadě. Po dobu 6 – 7 let nenastaly žádné rozepře, nevládla žádná rivalita mezi hráči, byli jsme tým. Rádi se vidíme a máme o čem mluvit.

5. Čím se udržujete v kondici, věnujete se sportu nadále?

Vzhledem k tomu, že jsem v lázních Teplicích nad Bečvou, tak jsem spoustu zanedbal. Jakmile jsem skončil s hokejem (1982), tak nastala druhá fáze života a začal jsme zastupovat firmu, která vlastnila hokejový klub, Rosenheim v Bavorsku. Od té doby jsem pracoval pro německou firmu, ikdyž jsem zpočátku nevěděl, co to obnáší. Úkolem bylo získat zakázky a musel jsem vykazovat výsledky. Prací jsem trávil 6 dní v týdnu, uskutečnil množství služebních cest a nebyl ani čas sportovat. Po této stránce jsem to hodně zanedbal. Práce byla velmi zajímavá, hodně mě obohatila, ale zároveň jsem i hodně ztratil. Teď kondici za posledních 25 let doženu. Myslím si, že zde získám dobré návyky, např. jízdu na rotopedu. Začnu doma trénovat. V únoru se chystám na lyže a chci být v kondici a mít pevné nohy.

Kondice špatná, ale nálada stále dobrá.

6. Jak se Vám u nás líbí?

Měl jsem doporučení od p. Potsche a jsem spokojený. Moc se mi tady líbí. Samozřejmě bych byl rád, kdybych byl zdravý, ale situace je taková. Jsem tady v poměrně ponurém období, ale v létě zde musí být krásně.

7. Jste z Prostějova, což není od Teplic nad Bečvou daleko. Jezdíte k nám do lázní i jindy než jen z důvodu lázenské léčby?

Jezdil jsem často okolo, ale nikdy jsem tady ještě nebyl. Až teď a nelituji toho. Pokud bude možnost, tak se sem rád vrátím.

Děkuji za rozhovor,

Ing. Yveta Sommerová
Marketingová manažerka